SLUCH

Sluch

je jedním z našich pěti smyslů. Funkcí sluchu je přeměnit zvukové vlny na nervové impulsy, které mohou být mozkem vnímány jako zvuk.

Abychom úplně porozuměli, co je to ztráta sluchu, je třeba pochopit, jak fungují sluch a ucho.

Zvuky pohybující se vzduchem mohou být popsány jako tlakové změny nebo vibrace molekul vzduchu. Tyto tlakové změny vytvářejí zvukové vlny, vnímatelné lidským uchem.

Ucho je odpovědné za sluch. Zachycuje zvukové vlny a přeměňuje je na nervové kódy, které jsou analyzovány mozkem.

Vnější ucho je tvořeno vnější chrupavčitou částí ucha a zvukovodem.
Vnější ucho funguje jako druh trychtýře, který zachycuje a shromažďuje zvukové vlny a odvádí je do ušního bubínku. Ušní bubínek je umístěn na konci ušní trubice a tvoří hranici se středním uchem.

Střední ucho je prostor vyplněný vzduchem. Tlak vzduchu ve středním uchu je regulován Eustachovou trubicí, která spojuje střední ucho s nosem a hltanem. Ve středním uchu jsou tři malé kůstky; malleus, incus a stapes, běžně nazývané kladívko, kovadlinka a třmínek.
Tento řetězec kostí tvoří pákový mechanismus, dopravující vibrace z ušního bubínku do části vnitřního ucha, která zpracovává zvuk.

Vnitřní ucho je kostní struktura vyplněná tekutinou, tvarovaná jako hlemýždí ulita. Spojení mezi středním a vnitřním uchem se nazývá oválné okénko. K oválnému okénku je připojena ploška třmínku, která funguje jako píst, který pohybuje tekutinou vnitřního ucha.
V hlemýždi je kolem 23.000 vnějších vláskových buněk (senzorických buněk), které jsou tímto pohybem tekutiny vnitřního ucha aktivovány. Když jsou vláskové buňky zaktivovány, vyšlou impulsy do mozku, který tyto impulsy vnímá jako zvuk
Kromě hlemýždě sídlí ve vnitřním uchu také orgán pro rovnováhu.

Vnější ucho, ušní trubice a střední ucho sbírají a zesilují zvukové vlny, které uvádějí do pohybu ušní bubínek. Mechanické vibrace ušního bubínku jsou kladívkem a kovadlinkou přenášeny do třmínku. Třmínek se pohybuje v oválném okénku tam a zpět jako „píst“ a pohybuje tekutinou vnitřního ucha.

Výsledné vlnové pohyby v tekutině hlemýždě přimějí vlásky (cilia) vláskových buněk ve vnitřním uchu k pohybu. Protože jsou vláskové buňky stimulovány, vysílají nervové impulsy přes sluchový nerv do té části mozku, která je umístěna přímo za spánkovou kostí a běžně se považuje za centrum sluchu.

Frekvence zvuku určuje, jaká skupina vláskových buněk se aktivuje, přičemž je možné rozeznat rozdíly mezi různými zvuky. Jestliže jsou některé vláskové buňky poškozené stářím, nemocí nebo z jiných příčin, mají problém určité zvuky slyšet a rozlišovat mezi nimi. Velké množství ušního mazu může rovněž značně snížit schopnost slyšet.

Připadá vám, že lidé mluví méně zřetelně než obvykle?

Máte potíže rozumět tiché řeči?

Cítíte se po dlouhé konverzaci unaveni?

Říkáte často „Co jsi říkal(a)?“

Máte problémy rozumět, co říkají lidé na večírcích?

Máte problémy rozumět řeči v hlučném prostředí?

Máte potíže při komunikaci po telefonu?

Je pro vás těžké slyšet ptačí zpěv?

Přeslechnete často zvonění telefonu nebo zvonku u dveří?

Myslí si ostatní, že máte rádio a televizi příliš nahlas?

Myslí si ostatní, že máte sníženou schopnost slyšet?

Jestliže je vaše odpověď na dvě nebo více otázek „ano“, měli byste si nechat zkontrolovat sluch.