ŽIVOT S NEDOSLÝCHAVOSTÍ

Jeden z deseti lidí trpí nedoslýchavostí. Lidé se sluchovým postižením nicméně mají tendenci potíže se sluchem skrývat. Toto je možné považovat za stigma, což znamená, že je přítomen pocit studu a nízké sebevědomí přidružující se ke sluchovému postižení.

Stigma má co dělat s předsudky

Stigma týkající se výše uvedeného má velkou měrou co do činění s předsudky spojenými s nedoslýchavostí. K předsudkům týkajícím se sluchového postižení patří, že nedoslýchaví lidé jsou méně obdaření a chytří. Jelikož nikdo nechce být spojován s žádným z těchto předsudků, nebo se cítit odlišně, je pochopitelné, že většina lidí s nedoslýchavostí si ji nechce přiznat.

Většina těch, kdo trpí nedoslýchavostí, mohli mít ty samé předsudky. Kromě toho, že je postihne nedoslýchavost, vyvstane i myšlenka, že se stali „jedním z nich“, což znamená nebýt jako ostatní. Nedoslýchavostí postižení lidé to mohou vnímat jako trapné a společensky nepřijatelné a to může vyvolat pocit studu. Člověk se stydí, že je jiný, a proto se snaží sluchové postižení skrýt.

Je důležité si pamatovat, že postižení sluchu je velmi běžný problém a že život může být mnohem snazší, pokud s tímto problémem něco děláme. Pomocí sluchadel, která zesilují zvuk, může mnoho sluchově postižených lidí vést téměř stejný život jako dřív. Tím, že sami zlomí předsudky, mohou pomoci eliminovat stigma nedoslýchavosti. Se zvýšeným používáním sluchadel se stane více zřejmé, že uživatelé sluchadel jsou obyčejní lidé různých věkových skupin, pohlaví a společenských tříd.

Na ztrátu schopnosti slyšet reagují lidé různě. Někteří lidé se – vědomě či podvědomě – stáhnou ze společenských aktivit. Pokud se tak děje, může snadno dojít k izolaci, jež ještě více ztěžuje proces vyrovnávání se s problémem se sluchem.

Naše schopnost úspěšně komunikovat s druhými lidmi se často podstatně snižuje, když nemůžeme slyšet všechno, co se říká. Můžeme ztratit nit konverzace, což činí obtížným přiměřeně odpovídat na otázky nebo se podílet na komunikaci. Neschopnost komunikovat může vyvolat pocit, že již nejsme součástí skupiny.

Mnozí se snaží vyhýbat situacím, které mohou vést k frustraci a rozpakům a situacím, kdy by byli konfrontováni se svým problémem. Muset se soustředit na poslech každého slova, které bylo řečeno, je emocionální a fyzická námaha.

Zpočátku může být úlevou stáhnout se ze společenského života , abychom se vyhnuli pocitu hanby a nedostatečnosti. Po delší době však může tato rezignace člověku bránit vyvíjet se ve společenském prostředí. Je škoda nechat si ujít dobré zkušenosti a také hrozí nebezpečí, že osamělost může vést k depresi.

Někteří lidé jsou schopni tento proces zvládnout sami, zatímco jiní potřebují profesionální pomoc. Je celkem běžné vyhledat pomoc psychologů, kde může člověk hovořit o pocitech a problémech na výhradně profesionální bázi. Důležitější však je mít okruh lidí, se kterými lze mluvit a kteří mohou pomoci. Zvyknout si nosit sluchadlo chvíli trvá a je důležité tomuto procesu věnovat čas a pozornost, kterou zasluhuje.

Opravdu nemá cenu ubližovat sami sobě a trápit se pocitem studu a trapnosti. Každý jsme jiný, my s vrozenou nemocí i lidé "zdraví". Mějte se rádi takové jací jste, zasloužíte si to! A pokaždé, když budete mít onen tíživý pocit méněcenosti a budete chtít raději utéct, než abyste přiznali své potíže se sluchem, uvědomte si, že nejste blázen, toho byste tak ze sebe jen udělali. Pouze nedoslýcháte, tak jako má třeba mnoho lidí brýle.

Komunikační taktiky pro lidi se ztrátou sluchu

Zde najdete rady, jak úspěšně komunikovat s ostatními lidmi, když jste postiženi ztrátou sluchu. Mohlo by být dobré rozhodnout se jednou pro vždy, že také máte právo slyšet, zejména mluví-li někdo s Vámi. Pokud budete otevřeně mluvit o svém sluchovém postižení, budete se cítit uvolněně, protože nemusíte vydávat tolik energie na soustředěnost. Můžete dokonce být uvolněnější neži obvykle, což může mít pozitivní efekt na vaši schopnost slyšet. Čím uvolněněji a sebevědoměji budete vystupovat, tím lépe vás budou přijímat i lidé ve vašem okolí a nic jim nepřijde špatné nebo hloupé na tom, že máte potíže se sluchem.

Zformulujte vaše požadavky

Je dobré říci „co jsi říkal(a)?“ nebo „prosím?“, když nerozumíte tomu, co se říká. Ani lidé s normálním sluchem nemohou slyšet všechno.

Požádejte ostatní, aby zopakovali, co řekli, dokud neporozumíte. Mějte připravenou tužku a papír, abyste usnadnili komunikaci.

Požádejte lidi, aby vás upozornili, než s vámi začnou mluvit, například zaklepáním na rameno.

Požádejte přítomné, aby v jednu chvíli mluvili vždy pouze jeden.

Zhasněte a rozsviťte světlo, abyste na chvíli získali pozornost ostatních (s normálním sluchem). Když jste jejich pozornost získali, můžete je informovat o vašich poslechových potřebách.

Pokud víte, že se setkáte s lidmi, které neznáte, například při společenské události, může být dobré spojit se s někým, koho dobře znáte a koho můžete požádat o pomoc, až budete potřebovat. Mohli byste se dohodnout na používání speciálního signálu, kterým upozorníte na to, že se cítíte přetíženi.

Je dobré používat pomocná naslouchací zařízení jako jsou sluchadla, FM systémy nebo jiná zařízení, která vám mohou pomoci komunikovat.

Řekněte dětem – a když na to přijde tak i dospělým – že nosíte sluchadlo. Nechte je podržet přístroj v rukou. Mohli by třeba zkusit s ním i poslouchat. Sluchadla jsou vlastně úžasný a zajímavý technologický vynález.

Pomoci může naučit se odezírat ze rtů, uvědomte si však , že k tomu je často potřebný speciální trénink.

Najděte si místo k sezení s nejlepšími podmínkami k poslechu

Pokud jste na přednáškách, večírcích nebo na shromážděních , vždy se ujistěte, že jste si vybrali místo, kde máte nejlepší možné podmínky k poslechu. Jestliže je nejlepší místo již obsazeno, požádejte osobu, která na něm sedí, aby si přesedla, a vysvětlete proč.

Dříve než jdete na párty, je dobré předem upozornit vaše hostitele, že je důležité, abyste seděl(a) co možná nejdál od hudby a hluku z kuchyně. Doporučujeme zdůraznit vaše potřeby k dobrému poslechu – nemůžete ale očekávat, že normálně slyšící na ně budou vždy pamatovat.

Komunikační taktiky pro normálně slyšící

Zde najdete rady, jak můžete přispět k úspěšné komunikaci s osobou se sluchovým postižením.

Zajistěte co nejlepší podmínky pro poslech:

Vyhněte se okolnímu hluku a špatné akustice, když mluvíte s osobou se sluchovým postižením. Jestliže místnost, ve které jste, není tichá, opusťte ji a najděte jinou místnost, kde můžete mluvit. Ztlumte rádio a televizi. Zavřete okna, která vedou do rušné ulice.

Získejte pozornost osoby se sluchovým postižením. Dotkněte se jeho / jejích ramen, zaťukejte na stůl a dívejte se přímo na ni / něj, aby věděl(a), že se na něj / ni obracíte. Požádejte ostatní, aby mluvili potichu. Mějte pro případ potřeby připravenou tužku a papír.

Poskytněte osobě se sluchovým postižením klíčová hesla k tématu konverzace (například: „Bavíme se o mojí dceři“ nebo „teď mluvíme o Pavlově práci“).

Nemluvte všichni najednou, nýbrž jeden po druhém.

Ujistěte se, že v místnosti je hodně světla – světlo svíček je příjemné, ale zabraňuje nedoslýchavým číst ze rtů.

Nezakrývejte si ústa (rukama, novinami), aby bylo možno odezírat ze rtů.

Nemluvte s jídlem v ústech, Vaše řeč se stane mumlavou.

Uvědomte si, že lidé s postižením sluchu se při konverzaci snáze unaví nežli lidé s normálním sluchem

Ptejte se, zdali není nutná přestávka nebo zdali není lépe se posadit.

Zeptejte se, zdali by si nedoslýchavý nechtěl chvíli odpočinout v tiché místnosti.

Mluvte normálně hlasitě, když stojíte u osoby se sluchovou ztrátou.

Mluvte zřetelně, s lehce čitelnými pohyby rtů.

Nekřičte nebo nemluvte z jiné místnosti.

Nikdy nemluvte s lidmi se ztrátou sluchu, pokud jsou k vám otočeni zády. Postavte se přímo k nim a získejte jejich pozornost.

Když komunikujete s osobou se sluchovým postižením, měli byste se ujistit, že je v místnosti dost světla.

Zajistěte hodně světla.

Nikdy nestůjte zády k oknu nebo k otevřeným dveřím. Světlo z okna nebo dveří bude osobě s postižením sluchu svítit do očí a zastíní vás. Znamená to, že osoba s postižením sluchu bude mít potíže sledovat pohyby vašich rtů.

Postavte se tak, aby váš obličej byl při komunikaci plně osvětlen. Usnadní to odezírání ze rtů.

Mluvte pomalu a zřetelně

Dbejte na to, abyste nepolykali celá slova nebo konce slov a abyste mluvili pomalu bez přehánění ve výslovnosti. Když budete drmolit, bude těžké porozumět, co chcete říci.

Únava

Lidé se ztrátou sluchu spotřebují mnoho energie na poslech ve snaze dobře vědět co bylo řečeno. Neustále jsou v práci zvané „poslech“ a proto jsou jednodušeji a rychleji unavitelní nežli ostatní.
Lidé se ztrátou sluchu spotřebují obrovské množství energie a námahy k poslouchání a porozumění toho, co se říká. „Pracují při poslouchání“, kdykoli se účastní konverzací a shromáždění nebo jsou na přednáškách, divadelních představeních nebo podobných akcích.

Proč je poslechová práce důležitá?

Sluchové postižení snižuje schopnost slyšet řeč. „Hlasitost schopnosti slyšet“ je, obrazně řečeno, ztlumena, jako když ztlumíte hlasitost rádia.

Ztrátu sluchu někdy provází ztráta rozlišovací schopnosti pro zvuky, což činí ještě obtížnějším rozumět řeči. Pro lidi se ztrátou rozlišovací schopnosti nejsou zvuky jasné – jako zvuk rádia nastaveného mezi dvěma stanicemi – a zvýšit hlasitost nepomáhá.

Když jsou lidé se ztrátou sluchu zapojeni do komunikace, neustále při poslouchání pracují.

To vyžaduje energii, protože se musí více soustředit na luštění slov. Lidé se ztrátou sluchu proto často potřebují odpočinek a extra dlouhý odpočinek po práci.

Informujte ostatní o vašich poslechových potřebách.

Dělejte si při poslechu časté přestávky a nezapomeňte lidem kolem vás říci, že potřebujete trochu klidu, aby chápali, proč najednou vypadáte jako duchem nepřítomní.

Dopřejte si dlouhý odpočinek, když přijdete z práce domů. Pokud máte malé děti, měli byste požádat partnera, aby na ně dohlédl, zatímco vy budete odpočívat. Když jste sami a děti nepotřebují hlídat – například když se dívají na video – můžete vystřihnout z časopisu obrázek spící osoby a pověsit ho na dveře do pokoje, kde odpočíváte. Děti často chápou ilustrace lépe než dlouhé slovní příkazy.

Rozmazlete se nebo se nechte rozmazlit, například návštěvou dobrého maséra, který může zklidnit vaše bolavé krční svaly.

Udělejte si čas na pravidelnou relaxaci. Zkuste například naše systematická relaxační cvičení

Řekněte vašim hostitelům, že možná nebudete moci zůstat příliš dlouho, protože ztráta sluchu vás vyčerpává. Stejně tak můžete říci, že odejdete diskrétně, aby se zbývající hosté neměli také k odchodu.

Relaxační cvičení

Lidé se ztrátou sluchu spotřebují mnoho energie ve snaze domyslet si a porozumět, co se říká – soustavnou „prací posloucháním“. Požadovaná námaha může způsobit napětí v šíji a ramenou a následně bolest svalů. Relaxační cvičení mohou být dobrou cestou, jak bojovat proti svalovému napětí a ulevit od svalové bolesti.

Relaxační cvičení mohou být sestavena na mnoho způsobů: Abychom pochopili základní myšlenku relaxačního cvičení, můžete zkusit napnout svaly na jedné ruce a potom je opět uvolnit. Když to uděláte se všemi svalovými skupinami vašeho těla, s jednou po druhé, říká se tomu „progresivní svalová relaxace“.

Následuje příklad progresivního svalového relaxačního cvičení: Cvičení můžete provádět vsedě nebo vleže.
 

Posaďte se na židli nebo si lehněte. Použijte polštáře nebo přikrývku,abyste si udělali pohodlí.

Zaměřte své myšlenky na nohy. Zakruťte prsty u nohou – s výdechem je uvolněte. Vnímejte uvolnění. Protáhněte a roztáhněte prsty – povolte je s výdechem. Vnímejte uvolnění.

Zatněte svaly na obou nohách – vnímejte napětí – uvolněte je při výdechu. Vnímejte uvolnění.

Natáhněte nohy – palce nasměrujte k čéškám, propněte kolena – povolte při výdechu. Vnímejte uvolnění.

Zatněte hýždě – vnímejte, jak se vaše tělo zvedá – s výdechem povolte. Vnímejte uvolnění.

Zatněte břišní svaly a případně svaly pánevního dna a hýždě – uvolněte a vnímejte uvolnění.

Představte si, že máte elastický pásek kolem žeber,tam kde je bránice. Vnímejte, jak se elastický pásek natahuje dokola všemi směry, když se nadechujete a jak se stahuje, když vydechujete a uvolňujete svaly.

Vnímejte, jak se váš pas rozšiřuje, když se nadechujete a jak se zužuje, když vydechujete.

Představte si, že se pokaždé, když vydechnete, svaly ve vašem těle ještě více uvolňují.

Zatněte pěst a vnímejte napětí v prstech, rukách a pažích – při výdechu povolte. Vnímejte uvolnění.

Zvedněte obě ramena a vnímejte, jak se svaly zatínají. Vydechněte a vnímejte uvolnění.

Zatněte zuby, přitiskněte jazyk k patru, svraštěte čelo a zavřené oči. Vnímejte napětí ve skráních, čelisti a šíji – uvolněte při výdechu. Vnímejte uvolnění.

Představte si, že pokaždé, když vydechujete, se svaly ve vašem těle ještě více uvolňují. Vnímejte, jak je vaše tělo těžší a uvolněnější.